Diary

Jak mi Mell změnila život

4. may 2013 at 8:08 | Summer
Ahoj holky. Dnes Vám chci napsat článek o tom, jak jsem se začala konečně stravovat tak, jak bych chtěla.
Ještě minulý týden jsem byla nucena jíst podle toho, co mi mamka vpodstatě určí. Byla jsem z toho nešťastná. Byla to jídla která absolutně nemám ráda a samozřejmě Ana vycítila příležitost a pustila se do mě. Takže některé dny jsem skoro nejedla vůbec. Vím, jsem pitomá. Ale naštěstí to netrvalo dlouho a rozhodla jsem se o tom s mamkou promluvit. Neobešlo se to bez slz z obou stran. Hledaly jsme kompromis. Když jsem jí řekla, že bych chtěla jíst jako slečna Melounová, skoro mě za to sežrala. Ale nedala jsem se a ukázala jí co vlastně Mell jí a to i s gramáží. Nestačila se divi. Tučné tvarohy, čokoláda, kysané mléka, spousta oříšků a ty porce... Moc mi nevěřila, že bych to mohla dodržovat. Nakonec svolila a po prvním testovacím dnu byla mile překvapena. Spozorovala u mě změnu nálady a velkou chuť do jídla. Konečně jím tak jak bych chtěla!
Takže holky, vy co doma zažíváte něco podobného jako já, nebojte se o tom doma promluvit. Vždy se najde nějaký kompromis aby byly obě strany v pohodě :)

Dnešní snídaně- banánové chia lívanečky z mandlové mouky s tučným tvarohem a jahodami :)

Stay positive

18. april 2013 at 18:03 | Summer
Ahojte kočeny :)
Nejprve začnu tím, že včera jsem byla na sezení s paní psychiatričkou. Bylo to moc fajn, popovídaly jsme si, ale bohužel mi příjde, že ta sezení nějak ztrácejí smysl. Pokaždé mi klade stále divnější a nesmyslnější otázky a kolikrát mě to i mate. Ale hlavní je, že i jí příjdu teď pozitivnější a lépe naladěná než posledně.
Neustále dělám pokroky. Minulé pondělí jsem sama snědla večeři, která byla pro mě i pro taťku. Však pohoda. Dnes? Maminka udělala ten nejmňamóznější jáhelník. Měl být pro čtyři osoby. Ale jaksi jsem si ho přivlastnila a ostatní ani neochutnali. Takže sečteno podtrženo, recept byl pro jednu velice hladovou osobu :D Sere mě to? Ne. Sere to Anu? To doufám!
Ale nejlepší na tom je, že i když mě kolikrát ta mrchapřemlouvá, že to jíst nemusím, že mě přice nikdo do toho nenutí, tak i přesto si to dám a ještě té potvoře vynadám, ať zaleze někam do kouta a nechá si ty svý debilní rady pro někoho jiného, protože o ně nestojím.
Takže rada pro holky, co se v tom tak ještě nějak plácáte: Okamžitě zapuďte všechny špatné myšlenky. Vím že se to lehko řekne, ale hůř udělá, ale ten výsledek! Ten pocit, který potom získáte je opravdu k nezaplacení.
Konečně se zase vracím do normálu a začínám žít život jako obyčejná puberťačka, která má rozum. A jelikož je tak krásné počasí, chtěla bych začít i běhat. Ale nebojte, určitě ne abych zhubla. Prostě mi chybí nějaká ta dávka pohybu a taky si potřebuju pročistit hlavu a dostat trošku do kondice :)

4.4.2013

4. april 2013 at 18:35 | Summer
Hola amigos!
Jak se vede? Musím se pochlubit. Dnešek je pro mě skvělý. Cítím se znovu sama sebou. Jako by tu žádná "Ana" se mnou nebyla. Jím porce jako dřevorubec, ale vůbec mi to nevadí. Nechápu, jak jsem si dřív mohla myslet že jím obr porce, fakt jsem byla blbá. Snad mi takovéto myšlení vydrží.
Možná mi tu dobrou náladu navodil i článek u Melounka. Kdo jste ho neviděly, šupejte k ní. Je to neskutečná bojovnice a mám ji velice ráda a přeju jí tento skvělý úspěch.
Ale zpátky ke mě. Prosily jste mě tady i na mailu, abych uveřejnila nějaký jídelníček. Sice jsem řekla že momentálně ne, ale nakonec jsem vyměkla. Není to sice super úžasné, ale zrovna dneska končím ve škole 13.30 a je pro mě zbytečností jít tam do jídelny, když můžu jít doma, takže mějte pro to pochopení. :)

Snídaně: Banán+ celozrné lupínky+ straciatelový tvaroh, capuccino
Ve škole: Obložený celozrný rohlík (máslo, kuřecí šunka, ledový salát, okurek)
Tyčinka Chimpanzee brusinka
Tyčinka Fitness Nstle
Oběd: Kuřecí maso na zelenině (brokolice, paprika, kukuřice, mrkev)+ divoká rýže
Večeře: To samé co oběd

Samozřejmě když mi někdo něco nabídne, tak neodmítnu, ale nepříjde mi důležité to tu vypisovat. Prostě to patří k životu :)
Tak se mějte, snad se zase někdy ozvu.

EDIT. 19:45- Dostala jsem pozvání na kafčo od jednoho moc milého kluka. Ha, hned se zas poťouchle usmívám jak ten největší debil. :D
Tumblr_mfbblu0hgm1rwbin8o1_500_large

I´ll kill you, cause I´m fighter

1. april 2013 at 14:50 | Summer
Aloha! No, vzhledem k počasí o asi není zrovna ideální pozdrav :D
Jakpak si užíváte Velikonoce? Doufám, že jste včera měli tradiční kachnu se zelím a knedlíkem, nebo alespoň něco podobného. Po tak dlouhé době jsem si na něčem takovém neskutečně pochutnala- bodejď když jsem to vařila já s mamkou. Ani nechtějte vědět, kolik jsem do sebe zvládla nasoukat knedlíku. Malé číslo to opravdu nebylo :D
Dnes jsem po dlouhé době vařila pouze já a rozhodla jsem se experimentovat s kokosovým mlékem. Suprové. Někdy možná přidám recept.
Co se u mě týče psychické stránky, chvíli oblačno s občasnými přeháňkami. Minulý týden jsem měla naprostý skrat, kdy jsem probrečela asi hodinu vkuse, ale pak dobré. A teď je to snad jen a jen lepší.

Takže drahá Ano- Do teď jsi ničila ty mě, ale já ti to oplatím. A stokrát hůř. Budu tě trýznit tak dlouho, dokud tě úplně nezničím a nezbude z tebe nic než jen pouhá vzpomínka. Těš se.
S láskou Summer ♥

Tumblr_mjsl54ikio1s8f7ryo1_400_large

Running in circles

25. march 2013 at 16:00 | Summer
Ahoj holky, promiňte, že jsem se dlouho neozvala. Moc růžově to se mnou nevypadá- spíše černě. Poslední měsíc nebo dva to šlo se mnou hodně z kopce. A nejhorší je, že jse byla zdechlá s tím něco udělat.

Chodila jsem jako duše bez těla- bez energie, nálady. Neměla jsem vůbec náladu na nic a na nikoho. Ve škole jsem nedávala pozor, jen jsem to tam nějak odseděla a doma to samé. O jídle radši nemluvím vůbec- nejedla a když jo, žaludek to neunesl a šlo to ven (zkouším znovu pangamin na trávení). Váhu ani nechtějte vědět, vůbec se nemám čím chlubit.

Ale pozitivní je, že jsem si konečně uvědomila co dělám za vylomeniny. A to jen díky tomu, že opravdu nechci jít někam do léčebny a taky kvůli rodině. Dělají pro mě první poslední- notebook k Vánocům, zájezd do Švédska v červnu se školou a slíbili mi mou vysněnou zrcadlovku, kterou ale bohužel nedostanu okamžitě k narozkám (až podle finančních prostředků- ale prý do Švédska bude). A já se jim za to odvděčuju takto- nejezením, podváděním, hubnutím. Ale tomu je konec. Dnes jsem snad konečně prozřela a musím se momentálně pochválit- žeru si jak královna :D
Snad mi toto nadšení vydrží i do dalších dnů. Ikdyž jíst porce větší než chlap není zrovna příjemná záležitost :/

Tumblr_m4ywrckvn71rrhgz6o1_500_large
Tak takové snídaně bych si nechala líbit :)

I´m fine

10. january 2013 at 18:56 | Summer
Nazdar baby (tak nás zdraví třídní),
za poslední dobu se neudálo nic zvláštního. Vše při starém. Nebo spíše novém? Teď nevím.
Jídlo se snažím neřešit, ale občas se přistihnu, jak nad tím moc dumám a nejradši bych si za to naliskala. Taky s někdy ještě doma kvůli tomu trošku chytneme, ale za chvilku je to všechno zase v pořádku. Mamka je holt cholerik. Ale aby tento článek nebyl až tak o ničem, napíši vám, co jsem za poslední dobu udělala/objevila nového :)

Objevila jsem kouzlo cottage- úplně skvělý je se svařeným jablíčkem, skořicí a oříšky (určitě vyzkoušejte)

Vyzkoušela jsem sojové dezerty od Alpra- trošku divná chuť, ale po chvilce mi to zachutnalo

Taky jsem zkusila Provamel, sojový bezlepkový pudink- rozhodně chuťově lepší než dezerty od Alpra

Dnes jsem si koupila protein. Ráno jsme se s mamkou bavily, jestli znovu nechci zařadit nutridrinky, tak jsem řekla že ano. Ale vybádala jsem, že ten co jsem doma byl spíše sachariďák, tak jsem pohledala a našla tento. Když jsem ho ovšem přinesla domů, dostala jsem nehorázného zdrba proč to kupuju. Ach ta logika. No nic, chuťově mi připadá trošilinku umělý, tak budu muset vychytat množství a možná ho zkusím s mlékem.

Pokud si pamatujete na článek o mé falešné kamarádce, tak s lítostí oznamuji, že se nic nezměnilo. Konečně se mi potvrdilo, že je opravdu natvrdlá a vůbec se mě nezajímá. Až teprve teď zjistila, že k jídlu nechovám žádný odpor, že jím ráda a nemusím se do toho nutit. Je smutné že i po tomto všude vykládá naprosté kecy.

Až půjdete do obchodu, určitě se podívejte po mléčné rýži Ravensberger. Je naprosto dokonalá a jako dělaná pro ty, kteří jsou líní si uvařit mléčnou rýži doma tak jako já :D

Abych si i tak trochu odpočinula od okolního shonu, založila jsem si osobní blog

A v neposlední řadě jsem se zádobila pořádnou várkou knížek. Bohužel není moc času, tak nevím kdy se do nich KONEČNĚ pustím :)

V nejbližší době můžete opět čekat článek, který ponese název Food inspiration II :)

Jak z toho ven?

12. december 2012 at 20:52 | Summer
Jsem na tom špatně. Dost špatně. Ale ne záměrně. Děsím se každého dalšího dne, protože se bojím, že váha půjde zase dolů. Je to se mnou jako a houpačce. Momentálně nejsem schopna přídat ani ň.A to bych tak chtěla! Holky, poraďte! Chvíli se váha drží, pak maličko klesne, zase drří, klesne a furt dokola. Je to na hlavu a opravdu už si nevím rady. Nechci skončit někde v léčebně, tak bych Vás chtěla poprosit, jestli byste mi mohly poslat třeba vaše jídelníčky (na linger@email.cz), abych to mohla trošku porovnat a pořádně doladit, protože už se v tom nechci "plácat" a chci s tím pořádně pohnout ať si na Vánoce udělám nějakou radost :)

Ale tyto dny mají i své světlé stránky. Znovu jsem objevila kouzlo cukroví, takže strašně ráda mamce při pečení udibuju i připravené těsto a "zbavuju" ji "nepovedených a spálených" tvarů (ikdyž jsou všechny perfektní). :D Zítra se jdu podívat na náměstí na trhy, tak se strašně těším na svařáček a oříšky v karamelo, protože když jsem byla se sestrou v Brně, voněl tím celý průchod, ale už měli vyprodáno.
A jako každý čtvrtek mám taneční. To bude zábava. Budeme nacvičovat polonézu. Minule jsme se učili základní kroky a vypadali jsme jako pomocná škola na výletě. A to nepřeháním. Nicméně závěrečná příští pátek bude opravdu vtipná a očekávám, že se nám rodiče pořádné vysmějí :D

Dnes je úžasné datum, všimly jste si? Jo, určitě ano. Snad se tedy stane něco výjimečného. Třeba že učitelka zázračně ztratí naše dnešní písemky z biologie. Ha, to by bylo skvělé. Pěkně tu školu teď flákám, ale opravdu na ni nemám ani pomyšlení.

A musím se vám pochlubit. Konečně jsem vyzdobila pokojíček, takže se mi na posteli za hlavou na knihovničce a taky nad okny na garnýži houpou svítící hvědičky! Svítí nádherně a celý pokoj to tak krásně ozáří. A ještě jsem k lapači snů koupila ptáčky a nějaké třpytivé kuličky, které se momentálně u něj pohupují. Konečně nějaká změna. Snad se mi to podaří někdy večer nafotit a pak Vám sem přidám i nějaké fotečky. Třeba i stromečku, který už budeme v sobotu zdobit. :) Taky jste tak natěšené na Vánoce jako já? :)

Christmas time

6. december 2012 at 16:18 | Summer
Miluju toto roční období! Obzvlášť ten výhled na krásně zasněžený park pod okny. Zima je jediné roční období, kdy v parku nikdo není a tak je konečně klid.
Jediné negativum je ta strašná cesta ráno do školy! Kosa jak blázen a strašně to klouže, takže není nouze o nějaký ten "držkopád" a následné pobavené výrazy kolemjdoucích. Ještě že existují termohrnky a skvělá kávička obohacená o karamelový sirup.

Jak jste si užili včerejší nadílku? Přinesl vám Mikuláš něco dobrého na zub? U nás toho byla spousta. Maminka na mě myslela a tak jsem dostala spoustu dobrůtek. Ale více než zmiňované dobrůtky mě potěšily ozdůbky do pokoje. Bude mi to tady krááásně svítit. :)
Za chvilku už tady máme Vánoce a pořád mi chybí nějaké ty dárečky! Absolutně nevím co koupit taťkovi a babičce. Help! :D Jinak mamča už začala pomaličku dělat těsta na cukroví, tak se snad na to o víkendu vrhnem. No co, oželím učení a raději budu péct. Chci zkusit i upéct brownies z červených fazolí. Prý je to strašně dobré, tak jsem zvědavá.

Jak jsem zmiňovala v minulém člámku, o víkendu jsem byla se sestřičkou v Brně na nákupech a náramně jsem si to užila. Konečně po dlouhé době jsme si zase hezky povykládaly a vyjímečně se nehádaly :D. Prochodily jsme celou Vaňkovku,a hned třikrát, Olympii a večer jsme se zašly podívat na náměstí na trhy. Moc se mi líbilo, jak bylo náměstí vyzdobené. Oproti Brnu vypadá Zlín jak po nějakém atentátu, měli by s tím něco dělat. Prostě celý den krásný, spousta dárků nakoupena a taky jsem nezapomněla koupit něco malého pro sebe. :
Za poslední dobu jsem si vypěstovala strašnou závislost na tvarohu a kus-kusu (samozřejmě každé zvlášť :D). Mohla bych to jíst pořád. A vyjímkou ani nebyla dnešní svačinka, ke které jsem i využila nadílku od Mikuláše.
Nějaké fotečky máte pod perexem. :)

Busy

26. november 2012 at 21:13 | Summer
Hezký večer holky. V posledních dnech jsem nějak zaneprázdnená. Pořád něco dělám. Například v pátek jsem byla až do devíti večera na bazéně, kde jsem nakonec strávila celou sobotu a půlku neděle. Asi si teď klepete na čelo, co bych tam tak mohla dělat. Odpověď je prostá. Miluju plavání a když mi momentálně není souzeno závodně plavat, rozhodla jsem se si udělat kurz na rozhodčího. Páni, byl to vcelku zážitek. Nic těžkého, protože veškerá pravidla jsem znala z vlastních zkušeností, ale ta nervozita když mačkáte stopky nebo máte někoho diskvalifikovat. Uffff. Ještě že je to úspěšně za mnou. :)

Minulý týden jsem pořád vstávala před šestou. Děs běs. Tento týden vstávám jen něco po šesté. Opravdu velký rozdíl, co? Ale i těch pár minut je k něčemu dobrých. Dneska jsem po dlouhé době pekla. Pokud jste si nevšimly článku níž, byly to banánové muffiny podle Watermelon (až teda na ty vajíčka která jsem zapomněla) :D. Dlouho nám nejspíš nevydrží, protože jsou opravdu skvělé a díky špaldové mouce i zasytí. Už vymýšlím co budu péct příště, protože mě to nějak chytlo. Budu si muset pořídit nějaký ultra nóbl pěkný deníček kam si budu psát všechny recepty :D

Tento týden bude úkrutný- zítra písemka z bankovnictví a možná nějaké to zkoušeníčko, středa doktorka+zubařka (bojím,bojím :D), ve čtvrtek písemka z matiky kterou naprosto nechápu a v pátek nejspíš chemie a fyzika a ještě k tomu si v průběhu týdne musím dopsat zeměpis.Nejhorší je že nikdy nevíte kdy si učitel usmyslí, že bude zkoušet. Děs!
Ale strašně se těším na víkend! Se sestrou jsme se domluvily že pojedeme do Brna na vánoční nákupy. Juchů! :D Jsem děsný shopaholic, tak si to maximálně užiju a snad teda něco nakoupím :)

Good time

16. november 2012 at 16:12 | Summer
Mám se fajn, je mi skvěle a to hlavně protože jsem už od úterý doma. Dostala jsem tak úžasný nápad zajít navštívit zubařku a dopadlo to trháním osmičky. Ta mrcha mi skoro zdevastovala sedmičku! Takže za dva týdny tam jdu zase, fakt skvělé. Ještě vtipnější bylo, když jsem zjistila, že první osmičku mi vytrhla přesně před rokem (tato byla třetí). Pěkná náhoda, co?
Ještě k tomu mě v ten den chytla střevní chřipka. Opravdu skvělá kombinace. Jak má člověk potom přibrat? :D Naštěstí ve středu už bylo líp a mohla jsem začít jíst, jenže mi opuchla celá pusa a nemohla jsem pořádně kousat :/ Naštěstí už je to lepší a zrovna si plnými doušky vychutnávám kokosový muffin co jsem před chvilkou upekla. Největší mňamka se studeným kakaem.

Sestra má v pondělí narozeniny a tak nás dnes pozvala na "slavnostní" večeři. Chudinka se mě pořád ptá jestli to zvládnu, že klidně tu rezervačku zruší. Žádná taková! Půjdu, i kdyby mi to jídlo měli rozmixovat a měla bych ho pít brčkem! No, možná trošku přeháním, ale určitě se najde něco co nebude tak tuhé :D Hlavně jsem zvědavá, co řekne na můj dárek, celý týden se snaží vymýmit z mamky co jsem jí koupila :D
A zítra hurá do Polska! Mají tam nádherné šaty a podle mamky šatů do tanečních nikdy není dost :D No co, sice žádné nejspíš nebudu chtít, ale minule jsem tam zahlédla úžasnou chlupatou vestičku, tak snad tam ještě bude.

Ještě bych mohla přemluvit rodinku, ať mi zastaví v Ostravě ve Starbucksu a budu naprosto spokojená. :)

Happiness

4. november 2012 at 15:59 | Summer
Když jsem začínala s tímto blogem, myslela jsem, že sem denně budu přidávat naprosto depresivní články, jak se trápím a podobně. A ejhle, uplynuly sotva dva týdny a já nemám o čem psát.

Je mi naprosto skvěle. Skoro nic mi nechybí. Možná na této dobré náladě přidal fakt, že jsem se před chvilkou zvážila a bylo tam 54. Už se zase do toho dostávám a to je dobře. Možnána tom mají i nějaký podíl ty prášky co jsem dostala, ale to zatím neřeším. Už dál nechci trápit své okolí a samu sebe.

Včera jsem celý den strávila jen s maminkou. Ráno jsme se šly podívat na šaty na ples. Strašně ráda jsem je zkoušela a dívala se, jak se šaty spolu se mnou otáčí a vlají za mnou. Jen se mi nelíbil ten pohled na vystouplé kyčle, které se rýsovaly pod šatami a vystouplá páteř ve vykrojených zádech. Jo! Pracuju na tom a do plesu to bude perfektní.

Asi si teď řeknete že jsme rodinka bláznů, ale včera jsme s mamkou pekly první cukroví. Ha, teď v listopadu. Ale stojí to za to. Linecké jsem už sakra dlouho neměla a to naše je troufám si říct lepší než nějaké kupované. Už se těším, jak začneme péct "načisto" na Vánoce. Není nic lepšího než po večerech péct cukroví a povídat si s maminkou a zapomenout na okolní starosti.

Od začátku

27. october 2012 at 20:54 | Summer
Začínám úplně od začátku. Klesla jsem tak hluboko, ne-li ještě níž, jak jsem byla když jsem přijela z dovolené. A nehorázně mě to štve. Když jsem uviděla to spropadené číslo, myslela jsem že už to nevydržím a na všechno se vyse vykašlu. Jsem psychicky v koncích. Hlava mi to nebere. Ve středu jdu k psychiatričce a úplně se bojím co bude. A nejen já, ale i mamka. Trpí se mnou a je mi neskutečnou oporou. Za to jsem jí strašně vděčná. Ne jak někteří, kteří projeví zájem jen aby potom dál mohli roznášet "drby". Ale o tom až v dalším článku.

Dnes jsem se mamce svěřila, že navštěvuju různé blogy a to ať o zdravé výživě se super recepty nebo blogy Vás holek, co máte stejný problém jako já. Ukázala jsem jí článek s přibíracím jídelníčkem od Beautygloss. Nevěřila vlastním očím, že bych toho měla tolik sníst. Ale pokud to jinak nepůjde, asi budu muset... Ale to abych byla celý týden doma, protože bych se asi po takovém nášupu dobrot nejspíš nepohla :D

Po dlouhé době jsem byla opět v Brně a přijela jsem z tama nadšená. Jela jsem jenom s taťkou, protože jel pro udírnu, ale byl tak hodný, že mi zastavil na Vaňkovce, abych uspokojila své shoppaholické buňky. A taky že to stálo za to! Sice jsem nekoupila nic velkého pro sebe- jen halvu, která je mimochodem mňamózní, ale nakoupila jsem plno věcí pro sestřičku. Dárek k narozeninám, náušnice jen tak a asi mě budete považovat za blázna, ale i první dárek na Vánoce! Jo, jsem blázen :D Ale mám z toho ohromnou radost, protože se poslední dobou spolu moc nepohodneme.

Zkoušela jsem porovnat své jídelníčky před/při/a v době léčby anorexie a řeknu vám, že jsou tam dost velké rozdíly. Kdybyste chtěly, tak je sem klidně přidám, ale zatím jenom řeknu, že cpát se některými věcmi jako dřív už nedokážu, protože si na to tělo nejspíš nějak odvyklo a je mi z toho strašně špatně (nemluvím teď o obyčejných jídlech, ale třeba fastfoodech). A taky když se opět ohlédnu za fotkami... Mám husí kůži. Jestli chcete vidět ty "nejhorší", což jsou asi z dovolené, nebudu se tajit a pošlu Vám odkaz, stejně jsou to veřejné stránky.

Asi na mě něco leze. Strašně mě bolí v krku, ucpaný nos, migréna. Jak já toto nesnáším. Liju do sebe litry čaje a trošku to pomáhá. Snad zas nelehnu na tři týdny jak minulý rok, protože kolik z toho bylo problémů... Opravdu to nestálo za to.

Pokroky

23. october 2012 at 16:32 | Summer
Včerejší vážení? Fiasko! Jsem ze sebe zklamaná. A ještě horší je, že jsem zklamala mamku a doma se kvůli mě jen hádají a to mě štve nejvíc.

Od dneška nejspíš najíždím na nový režim- bílé rohlíky k snídani místo jogurtu s lupínkama. Čekala jsem, že to bude horší. Sice nesnáším, když mám jístk skoro celý den pečivo (snídaně, svačina, večeře), ale nějakou chvilku to nejspíš budu muset zvládnout, nebo už padla zmínka že si ke svačině můžu teda vzít jogurt s lupínkama+ ještě něco. Sláva!

Taky jsem dnes měla po sto letech sladký oběd- buchtičky s krémem. Snědla jsem jich víc než jsem měla v plánu. A plán byl takový, že jen ochutnám od mamči, protože už jsem měla oběd ve škole, ale když jsem teda ochutnala...Ach bože, jak jsem bez toho mohla být? Nakonec jsem jí to celé snědla a chudera si musela vzít novou porci. Musím sladké obědy zařadit trošku častěji než jednou za uherský rok.

Napadlo vás někdy, že byste se šly dobrovolně léčit? Poslední dobou o tom uvažuju dost často, ale mamka o tom ani nechce slyšet. Zajímavé, když vezmete vpotaz, že většinou rodiče musí přemlouvat dívku aby se šla léčit...

Lazy weekend

21. october 2012 at 16:59 | Summer
Holky, já jsem tak děsně líná. Měla bych se učit nebo cokoliv dělat, ale místo toho tady sedím s hrnkem horké karamelové čokolády a jablkovo-tvarohovým dortem, co jsem včera pekla, a projíždím vaše stránky, We Heart It a podobně. Zastřelte mě. Absolutně se nemůžu k ničemu dokopat. Maximálně tak si lehnout do postýlky a začíst se do nějaké knížky- jsem totiž strašný knihomol, ale povinnou četbu absolutně nesnáším.

Dnes jsem si udělala takovou malou radost- konečně jsem po hlouhé době zase vařila oběd. Babička donesla z města kuřecí maso a strašně dlouho jsem neměla takovou dobrou omáčku z dýně, co mamča zavařuje na horší časy, takže nebylo co řešit. Jako přílohu jsem uvařila rýži. Sakryš, takovou dobrotu už jsem dlouho neměla. Škoda že jsem toho neuvařila víc.

Včera večer jsem se nudila a procházela fotky, co mám v počítači- z dovolené, ze závodů, z plesu. Rozbrečela jsem se. Fotky ze závodů- šťastná holka s vysportovanou postavou, co absolutně neřeší, co a kdy sní. V té době jsem strašně ráda vařila, ale nezdravé věci. A vůbec to na mě nebylo znát.
Fotky z plesu- ach, jak mi ty šaty slušely. Udělaly mi nádherný pas a taky prsa které teď asi jako většina postrádám. Kdybych si ty šaty teď měla znovu obléct, asi by ze mě spadly.
Fotky z letošní dovolené- tak tady jsem se rozbrečela. Nechápu, jak jsem mohla být tak slepá. Vždyť s takovou bych mohla dělat v hodinách biologie živou kostru. Stydím se!

A tak si říkám:" Co se to sakra stalo?! Vždyť já nikdy nebyla tlustá, jen jsem měla atletickou postavu.". Je škoda, že jsem si toto uvědomila až teď a ne dřív.

Kdybyste měli jakýkoli dotaz, nebo cokoli jiného, stačí kliknout na Ask me a tam vám velice ráda odpovím.

EDIT 20.30
Naši se vrátili ze Slovenska. Musela jsem sníst kus jablkové buchty a klobásu. Je mi špatně- přímo na zvracení. Ale zvracet nebudu, nesmím. Zítra se vážím. Mám z toho strach. Nejraději bych se vrátila o rok zpátky a vše změnila.

Zklamaná

19. october 2012 at 23:12 | Summer
Když už přejdou špatné nálady z depresivního počasí, způsobím si depresi sama.

Sama jsem si řekla, že pro mě bude lepší, když neuvidím to číslo na váze, abych se nějak neomezovala a mamka s tím souhlasila, že to naprosto chápe. Tento týden mě vážila pouze v pondělí a od té doby nic. Pouze se mě zeptala, zda-li jsem se vážila. Nedalo mi to a ráno jsem stoupla na váhu. Chyba! 53! SHIT! Jsem naprosto neschopná. Nejradši bych si nafackovala! A to jsem měla z předešlého dne takovou radost- po sto letech jsem mamce "poručila", ať uvaří rajskou, ale řekla jsem si o rýži. Když jsem ovšem přišla ze školy, změnila jsem názor- je čas se posunout a překonat to- a tak jsem si dala knedlíky. A dnes když se zvážím tak toto!

Nicméně dnes jsem udělala pro mě další krok- 1/2 pizzy. Jo, vím, měla bych ji sníst celou, ale pro mě je i toto pokrok.
Zítra se chystám upéct našim takový dortík na přivítanou, až se vrátí z prodlouženého víkendu, tak na mě myslete, protože recept je z mé hlavy a kdo ví jak to zase dopadne. Snad dobře, dám vědět.

Snad se máte bojujete lépe než já.

Trocha optimismu

17. october 2012 at 21:52 | Summer
Přesně tu trochu optimismu by jsem teď potřebovala.

Příjde mi, že jak se mění počasí, tak s ním se mění i má nálada. V takovém sychravém a smutném počasí jaké u nás momentálně panuje nemám absolutně na nic náladu (čtěte chuť k jídlu). Občas se přemůžu, jindy mi musí dopomoct jiní, abych se vzpamatovala a nevyváděla blbosti. Je to těžké. Vím, že musím přibrat a že to sama chci a dělám pro to co můžu, ale nestačí to. Je to na hlavu. Kolikrát se i mamka diví, kolik se toho do mě vejde, a přesto ručička na váze ukáže nižší číslo. Nevím, kdo je z toho víc nešťastný- jestli já nebo ona.

A teď k té optimističtější části. Naši jedou na víkend na Slovensko trošku zrelaxovat, což znamená, že zůstávám se sestrou sama doma. Vcelku se i těším. Sice nevím která z nás bude vařit (možná to přenecháme babičce :D), ale na 100% vím, že si mě budou obě hlídat a šoupnou mi hezkou porci mých oblíbených čínských nudlí. Mňamka! Nikdo nedělá lepší nudle, než moje drahá sestra.
Doma to se mnou nemají zrovna lehké, tak bych jim ráda upekla něco dobrého a zdravého. Nemáte nějaký dobrý typ? Sice už mám pár svých favoritů, ale ráda zkouším nové věci. :)

Jinak právě jsem začala číst knihu Mentální anorexie, tak jsem zvědavá. Třeba URČITĚ se dočtu, že někde dělám chybu a vezmu si z tama ponaučení a možná se zde i objeví nějaký úryvek.

Dokážu to

14. october 2012 at 15:27 | Summer
Už mě nebaví neustále poslouchat, jak jsem každým dnem huběnější.
Už mě nebaví neustále poslouchat, jak jsou mi všechny věci velké a padají ze mě.
Už mě nebaví neustále poslouchat větu: "Už jsi přibrala?/ Najez se!"
Už mě nebaví jak se mě ostatní bojí dotknout, aby mi něco neudělali.

Je načase s tím něco udělat.

Už jsem si dokázala, že zhubnout umím, ale co přibrat? Nechci být otrokem anorexie. Chci být konečně zase šťastná a bezstarostná jako dřív. A taky to dokážu! Možná to potrvá nějakou dobu, ale dokážu to!

 
 

Advertisement